Odběr štěněte, krmení, očkování a odčervení

Odběr štěněte

Věk, kdy štěně již může opustit matku a sourozence a odchází tedy k novému majiteli do nového domova, by měl být alespoň 7 týdnů. V tu dobu by mělo být štěně již 1x očkováno a 3x odčerveno. Chovatel by měl novému majiteli dát ke štěněti očkovací průkaz s datem prvního očkování a termínem očkování příštího, s daty dosavadních odčervení a samozřejmě i s termínem, kdy by mělo být odčervení zopakováno. Vhodné jsou i rady a doporučení, které laik jistě ocení, jako např. proč a jak často je vhodné štěně odčervovat, jaké je očkovací schéma u štěňat a jaké u dospělých psů, jak často krmit, jaké dávky v kterém věku štěněte podávat, jak postupně krmné dávky upravovat a snižovat četnost jejich podávání, jaké krmivo a případně i jaké doplňky výživy používat apod... Všechny tyto základní informace bych Vám ráda nabídla zde v tomto článku, případně podrobněji v článcích souvisejících.
 

Očkování

Očkovací schéma u štěňat je u většiny druhů vakcín následující:
Štěňata se očkují poprvé v 6. týdnu života, pak v 9. týdnu a nakonec ve 12. týdnu. Vynechá-li z nějakých důvodů chovatel první očkování v šesti týdnech věku, pak je tedy první vakcinace v 8. až 9. týdnu a další potom ve 12. týdnu. Při vakcinaci ve 12. týdnů se již štěně očkuje i proti vzteklině. Dále se již očkuje jednou ročně.
 

Odčervení

Štěně by mělo být u chovatele odčervováno pravidelně v zhruba dvoutýdenních intervalech, poprvé ve 2 týdnech věku, dále ve 4, v 6 a 8, odčervení v 8 týdnech věku již většinou probíhá u nového majitele. Tomu doporučuji pak zhruba do půl roku věku štěně preventivně odčervovat jednou měsíčně. V dospělosti by se měl pes odčervovat minimálně dvakrát ročně, raději však vícekrát, zvláště pohybuje-li se v místech s větším rizikem nakažení parazity (parky či louky používané k venčení psů, kynologická cvičiště apod.). Doporučeno je dospělé psy odčervovat 4x ročně.
 

Krmení štěněte

Co se krmení štěněte týče, jsou zásadní dvě otázky: čím krmit a jak často krmit. Nejprve je samozřejmě dobré poradit se s chovatelem a zjistit, čím a jak bylo štěně krmeno. Je-li vše, jak má být, pak je dobré pokračovat v tom, na co je štěně zvyklé. Ale chceme-li cokoliv změnit, ať již druh či způsob krmení, je vhodné krmení měnit pozvolna.

K novému majiteli jde štěně většinou v 7 až 8 týdnech věku a v té době se štěňata krmí 4x až 5x denně. Ve věku 2 měsíců lze krmit 4x denně, ve 3 měsících můžete již počet dávek snížit na 3 denně a zhruba v půl roce věku stačí krmit štěně 2x denně. Dospělý pes se může krmit již jen 1x denně.

Nejdůležitější je asi otázka druhu a způsobu krmení. Obecně můžeme způsob krmení rozlišit na stravu granulovanou a doma připravovanou. Názory na to, co je pro psa, resp. štěně lepší, se různí a bude nespíš jen na Vašem rozhodnutí, čemu dáte přednost. Pokud se rozhodnete štěněti "vařit", tedy krmnou dávku připravovat sami doma, čeká Vás sestavení vhodného jídelníčku, pořízení poměrně velkého množství doplňků stravy (minerály, vitamíny...) a ty pak pečlivě do krmiva štěněti dávkovat, aby krmné dávky byly vyvážené a obsahovaly vše, co štěně v růstu potřebuje. Jestliže dáte přednost stravě granulované, pak je třeba vybrat to nejvhodnější krmivo, a to jak značku, tak především správný druh. Jednoznačně doporučuji krmiva kvalitní, a to z řady superprémium či ultraprémium. Lze si vybrat z řady kvalitních značek, např. Arden Grange, Eukanuba, FirstMate, Hills, Purina Pro Plan, Royal Canin apod. Velice důležité je ale vybrat správný druh právě pro Vaše štěně.
© Petra Knihová

POZOR NA - HROZNOVÉ VÍNO Vypadá naprosto nevinně. Koho by napadlo, že hroznové víno a rozinky obsahují látky, které jsou toxické pro psí ledviny. Není jasné, které látky to přesně jsou, jejich účinek závisí na citlivosti jedince. Citlivým jedincům však způsobí selhání ledvin s fatálními následky už pozření několika bobulí vína či rozinek. Po několika hodinách se dostaví zvracení, bolesti břicha, průjem, někdy také žíznivost. Do 24 hodin se zastaví produkce moči v důsledku postižení ledvin. Neriskujte a víno či rozinky jako dobrotu nedávejte! Pokud váš pejsek něco takového zbaští, nečekejte, zda právě on je citlivý a jeďte k veterináři ihned!

Proč psa s PP
Velmi často slyším od lidí otázku: “Je s PP?” Moje odpověď zní: “ANO“. Rozhodla jsem si koupit psa s PP. Proč?

Mnoho lidí si myslí, že když si koupi psa s PP (průkazem původu), tak MUSÍ chodit na výstavy. To vůbec není pravda, koupi psa s PP se nezavazujete vůbec k ničemu,,, jen držíte v rukách důkaz, že opravdu máte plemeno, po kterém jste toužili – má předpoklady pro správný exteriér a povahu.

Aby pes dostal PP se musely splnit určité podmínky, které by měli zaručit, že domů si odvážíte štěňátko, které má konkrétní rodiče a kteří museli splnit podmínky chovnosti. PP je určitým tipem záruky (i když né úplnou!), že jedinec nemá genetické vady – je teda zdráv. Vrhy podléhají kontrole a chovatelé musí také dodržovat jisté pravidla, starají se o ně tak, aby jste dostali zdravé (očkované, odčervené), správně socializované štěňátko zvyklé na lidi.

Neexistuje jediný důvod, proč by měli být štěňátka našeho plemene prodávané bez PP. Většinou na to takový chovatel bez PP má následující výmluvy: Nechtělo se mi chodit na výstav (nebo neměl jsem na ně čas) – ano, pravdou je, že na uchovnění je třeba posudek z výstavy. Ale absolvovat 2 výstavy, aby se zjistilo, zda ten pes exteriérově a povahově splní požadavky na Novofundlandského psa by nemělo být překážkou. A jak nemá čas na 2 výstavy, tak jak to, že naráz má čas na odchov štěňátek, který je mnohem časově náročnější? Drtivá většina chovatelů s PP se svými psy absolvuje o mnoho více výstav, než jen ty dvě nutné.

Většinou, když někdo chová psy a produkuje jedince bez PP, tak to dělá kvůli financím… Bývají totiž levnější. A proč? Jejich majitel totiž nemusel vynaložit finance na RTG kyčelních kloubů, výstavní poplatky, cestu za krycím psem, poplatek za krytí a jiné poplatky, kterých není málo. Druhou možností (horší) je, že daný jedinec nebyl uchovněn např. pro nedostatečný zdravotní stav, špatnou povahu, exteriér a tak podobně. Také jim většinou nevěnují tolik času a štěňátka nemusí být dobře socializované. Nevěřte tomu, jak Vám bude tvrdit, že jen toto jedno štěňátko nemá PP, protože byl nadpočetný. Je to lež. Každé štěňátko dostane PP, i když má vady vyřazujícího s chovu.

Jak si koupíte psa s PP, můžete se kdykoliv rozhodnout, zda chcete přece jen zkusit zajít na jakoukoliv výstavu a nebude Vám stát v cestě žádná překážka. Můžete tam najít svoji novou zálibu, přátele, budete mít mnoho možností. Když chcete psa a trváte na psovi bez PP, tak si raději vezměte pejska s útulku. Je jich tam dost a stejně jako při koupi psa bez PP si budete moct jen tipnout, co Vám s toho vyroste. Určitě však bude stejně dobrý kamarád a Vy pomůžete někomu najít nový domov.

Ze slovenského originálu přeložila Katka Ščepancová